Články – Jan Uhlíř:
Portréty a rozhovory
Práce v Čechách je pořád o hledání nových cest pastorace
Jan Uhlíř / 1. 3. 2007Portréty a rozhovory
Neuznávám mýtus unaveného faráře
Jan Uhlíř / 26. 2. 2007Portréty a rozhovory
Jsem „fanda“ všeho, co se stává platformou otevřenosti a sdílnosti
Jan Uhlíř / 7. 12. 2006Portréty a rozhovory
Mladí lidé potřebují velmi pregnantně poznávat identitu své víry
Jan Uhlíř / 4. 12. 2006Portréty a rozhovory
Vůbec nám nejde o lustrace, ale o pokání
Jan Uhlíř / 17. 11. 2006
Nám, signatářům otevřeného dopisu kardinálovi Vlkovi, vůbec nejde o lustrace, protože „církev má jiné cesty“, jak píše kardinál. Ale pak ta cesta musí být průhledná, musí být jasná. A to jde jedině přes pokání. O lustrace nám vůbec nejde: to musí být něco hlubšího, bytostnějšího, z hloubi srdce. To musí být opravdové obrácení. Když se nezdaří jít cestou pokání, tak to vede k rozkladu. (V rámci rozhovoru přinášíme i exklusivní vyjádření Tomáše Halíka a biskupa Lobkowicze - red.)

Proto se mi tady v Čechách a mezi lidmi moc líbí, je to pořád o hledání nových cest a způsobů evangelizace, pastorace. Já sám o sobě říkám, že nedělám žádnou evangelizaci, dělám preevangelizaci - možná to je ještě důležitější. Já evangelizovat neumím, ale možná se mi aspoň v malém daří trochu preevangelizovat, tzn. měnit obraz církve, obraz víry a Pána Boha v lidech - že On není ten, kdo nám něco bere, není ten, kdo nám život komplikuje, ale ten, kdo nám pořád něco dává, kdo nás pořád obohacuje, a je tím, kdo nás miluje.
Když se mě někdo ptá, jestli jedu někam na dovolenou, tak já s nadsázkou říkám: Dovolenou já mám celý rok, protože to, co dělám, mě baví a já od toho nemusím odpočívat, naopak, jedu se na dovolenou trápit a platit za to, co mám doma zadarmo. Když milujete svoji práci, svoje poslání, tak to není těžké. Já absolutně neuznávám mýtus unaveného faráře. Já nejsem unavený, protože mě prostě baví to, co dělám.
Především musím říci, že jsem „fanda“ všeho, co se stává platformou otevřenosti a sdílnosti. To ádéčko sledovalo. Ale, málo platné, hned v začátku jsem viděl - nebudu kvůli diskrétnosti vyslovovat jména, ale šlo o témata - jako by se o nich církev měla dohadovat, ale ona jsou přitom jasná. Nebo byla nepřiměřená mládeži. Můžeme o těchto věcech hovořit, ale nemůžeme přitom dojít napřed k jiným závěrům.