Články – Daniel Kvasnička:

Nová, už druhá kniha rozhovorů Josefa Beránka a Petra Glogara se snaží říci, že opravdu všechno začíná v nás. Asi nejen já namítnu, že to zdaleka nemusí být jediné vysvětlení všeho, s čím se ve svých životech potýkáme. Nemyslím na nějaký osud v různých podobách. Mohou to být jinými okolnostmi a lidmi objektivně zaviněné příběhy. A to autoři na sto sedmdesáti stránkách popisují.

Víte, jaký je rozdíl mezi katolickým a protestantským duchovním? Katolický duchovní drží celibát sám – tedy je neženatý, svobodný pro službu. U protestantů drží celibát oba dva – muž i jeho žena. Taková je skutečnost v mnoha farářských manželstvích v nekatolických církvích.

Salesián Ladislav Heryán na poslední stránce rozhovorů s Josefem Beránkem (U Božího Mlýna - Vyšehrad 2018) říká, že svůj životní příběh dostal darem. Knížka je provokující a tím dobrá, výborný vánoční dárek na poslední chvílí, pokud ještě hledáte, co koupit svým blízkým. Je knihou k vášnivým rozhovorům, které může nastartovat. Nehodnotí život minulý, vypadá napřažená do budoucnosti.

V pondělí 23.října si Pán života a smrti zavolal k sobě Františka Beneše, saleziánského kněze. Dvacet šest let pečoval o farnost v Litomyšli. Píšu-li za Litomyšlské, tak jsme v něm měli duchovního otce věřících i nevěřících. A píšu to i osobně. V posledních třech letech, vlastně od začátku mého působení v Litomyšli (jako kazatele Církve bratrské, pozn. red.), jsme stávali vedle sebe jako bratři.

Na jeden rok se v Litomyšli otevřela cesta k tomu, aby se Stůl Pánův považoval za Pánův a ne za stůl jednotlivých církví. Podle mne i podle kolegů to bylo jako v nebi. Že to muselo narazit, je nabíledni. Biskup jedné církve zakročil, protože jej k tomu měli jeho vlastní.