Praktická víra
Křesťanští uprchlíci v Turecku
Daniel Bartoň, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 17. 8. 2010Praktická víra
Jak (ne)organizovat výuku náboženství na školách
Daniel Bartoň, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 2. 8. 2010Praktická víra
Když se orgány veřejné správy zapojují do teologických diskusí
Daniel Bartoň, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 21. 7. 2010Praktická víra
Neutralita až za hrob?
Daniel Bartoň, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 9. 7. 2010Praktická víra
Krev mladých věřících
Daniel Bartoň, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 16. 6. 2010Přejít na stránku:
Článek měsíce
Antikrist Petera Thiela
Martin Bedřich / 5. 10. 2025S turbany a holemi proti demokracii a laickosti?
Daniel Bartoň / Praktická víraUtrpení v Paříži
Daniel Bartoň / Křesťanství v zahraničíMučedníci pro víru včera a dnes
Daniel Bartoň / AreopagZnovu objevovaný Kalvín
Daniel Bartoň / LidéKrucifix jako symbol sekularismu?
Daniel Bartoň / Praktická víraBezpečnostní politika strachu
Daniel Bartoň / Praktická víraŠtrasburský soud nemá ani letos příliš pochopení pro sikhy
Daniel Bartoň / Praktická víraBraňte nás odzbrojením!
Daniel Bartoň / Praktická víraSvoboda projevu a (jiné) hodnoty
Daniel Bartoň / AreopagDavid Duke, arbitrární umlčování a svoboda projevu
Daniel Bartoň / AreopagBankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů

Seznamka
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) se v uplynulých měsících zabýval řadou zajímavých případů dotýkajících se náboženských menšin. Jedním z nich byl případ íránské rodiny, která emigrovala do Turecka ze strachu z politického pronásledování. V exilu se všichni její členové obrátili na křesťanskou víru, kterou se následně snažili šířit, a to i za cenu riskantních ilegálních cest do své rodné země. A ačkoliv jim Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přiznal uprchlický status, Turecko je zvládlo za poměrně zvláštních okolností deportovat zpátky do Íránu. 

Nechvalně proslulý francouzský revolucionář Fouché vyhlásil 10. října 1793 zákaz přítomnosti náboženských symbolů na hřbitovech. Jediná dovolená symbolika na místech věčného odpočinku byla socha Spánku. To vše se dělo ve jménu rovnosti a neuznávání privilegií. Ačkoliv můžeme tento příklad považovat za výstřelek francouzské revoluce, logika „neutrality“ je na evropském kontinentu stále přítomná. S jejími projevy se můžeme v současnosti setkat v tzv. „krucifixovém případu“ Lautsi v. Itálie.
Skupina mladých křesťanů, muslimů a židů byla šokována množstvím krve prolévané ve jménu náboženství. Ve svém mladistvém aktivismu se proto rozhodli věnovat krev nikoliv zraňování, ale zachraňování. V neděli 30. května 2010 zorganizovali již druhý ročník darování krve. Jejich zápal pro aktivní soužití lidí různých náboženských tradic přilákal více než 5 000 fanoušků na facebooku, asi tisícovku návštěvníků a 120 dárců krve. Jak se podařilo dosáhnout tak výrazné manifestace bratrství mezi věřícími skupince mladých lidí, z nichž většina ještě neopustila středoškolské lavice?