Děkan Jaroslav Brož se zapíše do dějin Katolické teologické fakulty UK kontroverzním prvenstvím – během jednoho funkčního období jej akademický senát odvolal hned dvakrát. Přesněji: senát předložil návrh, děkana odvolala rektorka. Teď podruhé.

Omluva vyslovená arcibiskupem Nuzíkem a jeho veřejné kajícné gesto představují významný počin. Jejich důvěryhodnost však relativizují výroky, které zazněly v rozhovoru pro Novinky.cz. Bylo by tedy žádoucí, aby po slovech následovaly i činy. Jaké by to konkrétně mohly být?

Jestliže se legitimním podkladem pro odvolání nemůže stát studentský návrh, tak děkanův dopis takovým podkladem bezpochyby je.

Společně hledat cestu a kráčet za Ježíšem. To je velký úkol pro církev, pro farnosti, ale i pro každou rodinu. Je skvělé, že arcibiskup identifikuje „velký úkol“ pro farnosti a rodiny. Sám v žádné farnosti ani rodině více než třicet let nežije, a tak je mu umožněn pohled z odstupu, který ostatní mít nemusí.

Před okolním světem arcibiskupství prezentuje gender jako jedno z klíčových témat křesťanství, jemuž je třeba se bránit za každou cenu. Třeba i za cenu zakázání slova gender v našem slovníku.