Pastor George Thomas, který v malém městečku v Nové Anglii vedl svůj sbor, přisel jednoho velikonočního rána do kostela a nesl rezavou, zkřivenou starou ptačí klícku, kterou položil vedle kazatelnice. Někteří lidé v údivu nadzvedli obočí, když pastor promluvil. Vyprávěl, jak se včera procházel po městě a uviděl jít proti sobe chlapce, který nesl tuto klícku. Byli v ní tri malí divocí ptáci, třesoucí se chladem a strachem.

Když si projdeme evangelia zjistíme, že Kristus nikdy takovou ekvilibristiku nepoužil. Když například mluvil o od narozeni slepém, tak netvrdil, že slepý může hovořit o štěstí, že není navíc ještě malomocný, chromý a blbý. Ale říkal, že "je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží" (Jan 9, 1 nn.). To je naprosto odlišný přístup, který presentuje zlo jako výzvu k překonání.

Vatikán chce využít nadcházející konference OSN o rasismu, která začíná v pátek v jihoafrickém Durbanu, k prosazení svého názoru o experimentech s lidskými embryi, které by podle něho mohly vést ke vzniku nové formy otroctví.

Dnes o svatých a Marii, katolických duchovních (včetně jejich oblečení a celibátu), Svatém otci, izolovanosti konteplativních řádů, ekumeně, Mistru Janu Husovi, smíšených manželstvích, katolickém majetku a antikoncepci.

Kamil Štec napsal článek, který by si povinně měl přečíst každý, komu leží postoj české veřejnosti k Ježíši na srdci. Katolíci by si ho mohli pro jistotu i promyslet a cvičně odpovědět na otázky, které nám tu Kamil klade: