Při výročích velkých postav národních a evropských dějin se snažíme objevit něco, čím promlouvají do naší doby. Samotné připomínání by bylo zbytečné a jalové a nutně by muselo vyprchávat, pokud by jen dodávalo nějaký, často nejasně definovaný, moment do konstruování naší národní identity.

Čeští a moravští biskupové se podle zprávy radia Proglas 14. června v Praze sešli nad syntézou, která shrnuje synodální proces v Česku. To, co jsme v reportáži slyšeli, ve mně v první chvíli vyvolalo dojem, že biskupové dostali do rukou něco jiného, než co jsme diskutovali ve skupinách napříč diecézemi.

Nikdy bych si nedovolil nikomu radit ani mu vnucovat svůj, a tedy křesťanský pohled na fenomén a hodnotu lidského života. O potratech toho bylo v evropském a americkém prostředí napsáno tolik, že bychom jen poznámkami pod čarou mohli vydláždit cestu na Měsíc.

Diskuze, která se na Christnetu rozvinula pod prvním příspěvkem na dané téma, mi přišla natolik dobrá a inspirující, že považuji za užitečné k původnímu textu ještě přidat pár odstavců.

Text laudatia předneseného 18. května 2022 se na oslavě 50. narozenin historika, teologa a kněze P. Tomáše Petráčka v Hradci Králové.