Knihu Dani Horákové O Pavlovi pokládám osobně za knihu roku, a není to jen proto, že kniha je sama o sobě zvláštní, stejně jako byl zvláštní uplynulý rok. Tím hlavním důvodem je to, že je to kniha, nad kterou se dá dlouze přemýšlet a skrze ni je možné reflektovat také mnohé jiné souvislosti, děje a stavy, které jinak zpravidla přísluší duchovním vědám.

Jako by se narodil pro dobu Twitteru a Instagramu. Jeho fejetony v nové knize jsou kratičké, svěží a výmluvné. Jako by téměř devadesátiletý Jan Rybář nestárl, jen zúročoval dlouhý život, do něhož pozval lidi ze sídlišť, z fabrik, lidi od kumštu i ze zadních lavic v kostele s jejich bolestmi a starostmi.  

Přiznám se, že jsem se trochu vrtěla nervozitou, protože filmy o falešných kněžích apriori vzbuzují podezření, zda tvůrce nehodlá ujíždět na lacinosti a podbízivosti. Na druhé straně jsem byla i dost zvědavá, jelikož film si na csfd.cz vede velmi dobře (aktuálně 82 %). Corpus Christi oslovil diváky v mnoha dalších zemích. Byl také nominován na Oscara. Zajímalo mě proto, jak Jan Komasa, polský režisér, uchopil film s tímto tématem a co na něm přitahuje diváky.

Tvůrci seriálu Chalífát představují mnohavrstevný pohled na problém muslimské radikalizace ve Švédsku. V pouhých osmi dílech nabízejí plastický obraz, který zdaleka není černobílý. Můžete svůj pohled omezit výhradně na nebezpečí zradikalizovaných fanatiků a soustředit se pouze na akční stránku neumožňující v podstatě odtržení zraku od monitoru. Bylo by však škoda zůstat jen u této roviny. Seriál nabízí mnohem více.

Film Dva papežové nabízí ukázku toho, že i dva reprezentanti odlišných názorových skupin mohou k sobě najít sympatie. Není nutné ustupovat, ale měnit se.