Máme před sebou v dohledné době volby do Poslanecké sněmovny. Z mého hlediska zatím všechny od roku 1992 dopadly špatně. Mimo jiné i proto, že většina lidí volí podle několika jednoduchých kritérií.

Kardinál D. Duka ve své poslední rozhlasové glose označil dnešní situaci jako zlomovou, očekává volání po vládě tvrdé ruky a na závěr si klade otázku: „Je opravdu toto jediná možná cesta?“

Může-li vládnout vláda v demisi a vlastně to nikdo nepozná, mohu já být v údivu a normálně pracovat. A jaký je to údiv? Divím se, že se lidé nechají balamutit. A nejsem v údivu nad tím, že se dějí zlé věci, to opravdu ne.

V těchto dnech si připomínáme významné výročí 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Hodně se o těchto mužích dnes hovoří, rozebírá se jejich přínos pro náš národ. Prezident Zeman na Velehradě kupříkladu hovořil o tom, že jim můžeme býti vděčni především za písmo, díky kterému jsme si mohli zaznamenávat naši historii.

Parlamentní republika se nějak vytratila. Ježíš, ne Cézar se bojíme vyslovit. Sklízíme ovoce bolševismu – materialismus nade vše. Naprostá většina společnosti bloudí...