Nejstarší bohoslužbou církve je denní modlitba, zejména ranní a večerní nešpory. Bohužel v katolické tradici převážilo každodenní slavení eucharistie, přesto, že biblické je slavení v neděli „prvního dne po sobotě“ (Sk 20,7) nebo o svátcích. V situaci, kdy římská církev stále neumožňuje společné slavení večeře Páně – eucharistie, je otázka, zda nešpory se zpěvem žalmů nejsou vhodnou alternativou pro ekumenické slavení, kde by se nikdo necítil odstrčen na vedlejší kolej.

Mnohé pohraniční regiony u nás dál chudnou a vzdalují se zbytku Česka, ale také chudším regionům Evropy. Podle Eurostatu jsou v Evropské unii pouze tři oblasti, jejichž hospodářství v roce 2022 rostlo pomaleji než na severu Čech, a to navzdory nemalým dotacím, které do pohraničních regionů plynou.

Náš životní běh je součtem rozhodnutí. Zvláště v době a společnosti zdánlivě neomezených možností jsme neustále pod tlakem, protože musíme volit mezi různými alternativami. Situaci neulehčuje, že rozhodování je nejnáročnějším mentálním procesem. Každý křesťan by měl vnímat a správně rozeznat, co se děje v jeho srdci, co se ho dotýká, zda v něm působí duch Boží, který ho vede k lásce, nebo zda ho pokouší duch světa, uzavřenosti a samolibosti.

V příklonu části české, ale také slovenské společnosti k vizi Putinova geopolitického uspořádání, již nelze zastírat, že část obyvatelstva a část církví – a doufám, že stále část menší – vcelku bez rozpaků přijala styl a jazyk ruské propagandy, která si na mnoha úrovních nebere servítky se západní demokratickou společností.

Nový vatikánský dokument Dignitas Infinita značně selhává, protože transgenderovým a nebinárním osobám nenabízí nekonečnou, ale omezenou lidskou důstojnost. Přestože předkládá výborné zdůvodnění, proč musí být každá lidská bytost bez ohledu na životní stav respektována, ctěna a milována, neuplatňuje tento princip na lidi s odlišným sociálním pohlavím.