Zhruba 45 procent muslimů žijících v Rakousku si udržuje "značný odstup vůči většinovému obyvatelstvu", přičemž tento odstup by se údajně mohl za nepříznivých podmínek snadno změnit v nepřátelství. Vyplývá to ze studie, kterou si dala vypracovat rakouská vláda. Její výsledky a zejména komentář některých členů vlády k ní však vyvolaly pobouření jak u opozice, tak u části rakouských muslimů. Z výsledků průzkumu však zároveň vyplývá, že ani postoje Rakušanů vůči muslimům nejsou právě vstřícné.

Malá italská módní firma na severu Itálie objevila poměrně překvapivou mezeru v oděvní nabídce: džíny navržené speciálně pro modlící se muslimy. Poměrně pytlovitý střih kalhot zaručuje, že člověka nikde neškrtí, když opakovaně poklekává k modlitbě. A početné kapsy umožní správnému muslimovi, aby v nich během modliteb ukryl všechny ty hodinky, náramky, brýle a další předměty, které na sobě nesmí v tu chvíli mít. Místo obvyklých oranžových nití použili výrobci nitě zelené, protože to je svatá barva islámu.

Maroko chce kázat umírněný islám. Maroko jako vůbec první islámská země zavádí do mešit novou instituci - duchovní, které budou kázat tolerantní islám. Vyškoleno už bylo 50 žen. Jejich úkolem není nahradit imámy, tedy ty, kdo řídí modlitby, protože tento post je v islámu vyhrazen mužům. Budou to spíš poradkyně a povedou debaty o víře, v nichž bude kladen důraz na toleranci a umírněnost.

V kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze se 18. dubna uskutečnila ekumenická bohoslužba u příležitosti Dne Země. Připravila ji Ekologická sekce České křesťanské akademie spolu s Akademickou farností Praha. Účastníci letošního setkání, jež bylo čtvrtým v pořadí, se sešli nad tématem Stromy. Podle Marie Hruškové, autorky televizního seriálu o památných stromech, je potřeba, aby se lidé zastavili a zamysleli, a k tomu mohou vést i příběhy stromů.  "Musíme si uvědomit, že strom není jen nějaký kůl, ale živý svědek.“

Vyklízíme bahno, čistíme místnosti dezinfekcí, otloukáme omítky v bytech i rodinných domcích. Většinou nás o pomoc žádají starší lidé, někdy i rodiny s malými dětmi.“ Tak popisuje farář Jan Keller, vedoucí týmu dobrovolníků v Soběslavi, kterou v minulých dnech někde až do výšky jednoho metru zaplavila Lužnice. Důležitou roli hraje skutečnost, že lidé si vzájemně velmi pomáhají a mohou se opřít o zkušenosti z povodně z roku 2002.