Portréty a rozhovory
Strana s křesťanskými hodnotami by neměla vyměňovat své hlasy
Jan Uhlíř / 4. 2. 2008
Vyjádření Věry Luxové na internetovém diskusním fóru KDU-ČSL vzbudilo velký ohlas. Proč preferuje v prezidentské volbě Jana Švejnara? Koho by podle ní podpořil Josef Lux? Na vyjádření Cyrila Svobody o tom, že za církevní restituce je třeba "zaplatit" volbou Václava Klause, má jasný názor: „oběť“ tohoto typu není vůbec potřeba a ani není od nikoho žádaná.Portréty a rozhovory
Konvertoval jsem k církvi zbavené majetku i moci
Jan Uhlíř / 1. 2. 2008
I mezi křesťany to může zajiskřit - jak mezi Petrem a Pavlem, tak i Tomášem Halíkem a Radimem Ucháčem. Proč je Jan Švejnar bližší křesťanskému sociálnímu učení než Václav Klaus? - "Konvertoval jsem k církvi, která byla zbavena veškerého majetku a veškeré moci, a v této podobě jsem si ji zamiloval. Pokud by někdy církev stála v dilematu „majetek nebo čest“ a volila by to prvé, může se také stát, že přijde o obojí," říká v rozhovoru pro ChristNet.eu Tomáš Halík. Portréty a rozhovory
Území na hraně je moje nejvlastnější farnost
Jan Uhlíř / 28. 1. 2008
S profesorem Tomášem Halíkem o ohlasu na jeho knihy a o jeho farnosti na území "na hraně" a "na ostří nože". Jak hodnotí uplynulých 5 let prezidentování Václava Klause? Proč napsal otevřený dopis Celostátnímu výboru KDU-ČSL? Portréty a rozhovory
Ze života betlémské komunity
Jan Kirschner / 21. 12. 2007
Tomáš Vostřák je vedoucím Domova BETLÉM v Kloboukách u Brna. Betlém je zařízením pro křesťanskou službu osobám s tělesným postižením a zároveň místem života ekumenického křesťanského společenství. Život betlémské komunity se děje, odehrává v každou chvíli. Společně slaví radostné události, narozeniny nebo třeba Vánoce, ale i smutné chvíle. Společná setkání jsou pro betlémské tím nejdůležitějším. Život v komunitě však znamená i poznání, že ani v Betlémě nežijí samí andělé, ale i lidé se spoustou chyb.
Portréty a rozhovory
Boha nelze vyhnat
Zuzana Kůrová / 6. 12. 2007
Luděk Pachman je autorem autobiografie "Boha nelze vyhnat“. Tato útlá knížečka vzbudila ve své době velký rozruch. Je to jedno z nejproslulejších děl exilové literatury. Otevřená výpověď podává svědectví o tom, jak se stal ze zaníceného komunisty hluboce věřící, pokorný člověk. Náboženství bylo a je často označováno jako opium lidstva. Avšak dle jeho vlastních slov prožil přesně polovinu života omámený opravdovým opiem. Přejít na stránku:
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
Alespoň z hovorů mých přátel a lidí, jejichž život a práci sleduji, vyplývá, že to, co kdysi Václav Havel nazval „blbou náladou“, dnes dostoupilo vrcholu.