Pro Zdeňka Vojtíška, mluvčího Společnosti pro studium sekt,  je nejzajímavějším fenoménem na české náboženské scéně šedá zóna lidí, kteří se výslovně nehlásí k žádnému náboženství. "Je to jev příznačný pro naši dobu. Musíme se rozloučit s přehlednou scénou, na níž vystupují pouze členové a nečlenové, zastánci a odpůrci", říká Vojtíšek v  exklusívním rozhovoru pro Magazín ChristNet. Vojtíšek dále popisuje jednotlivé skupiny, tzv "sekty", ale jak sám říká, označit některou skupinu za sektu, je velmi nevděčné i nebezpečné.

„Filtr v podobě celibátu a seminářů v době chronického nezájmu o kněžství zachytává a produkuje exoty a podivíny. Od kněží vzešlých z místních komunit, kteří jsou zralí dospělí muži, očekávám, že budou víc při zdravém rozumu,“ tvrdí Jeroným Klimeš, který se nebojí nahlas vyslovit své reformními názory.

„Je to smutné, ale musí se říci, že kardinál Vlk byl lepší jako obyčejný kněz, než je dnes arcibiskup. Měl velký úspěch při pastoraci dětí, který dnes nemá. Stejně tak například biskup Malý byl lepší disident, než je dnes biskup. Měl odvahu, kterou nyní nemá,“ říká v rozhovoru o aktuálních církevních tématech Jeroným Klimeš, který by například zdobrovolnil celibát.

Nejsem si jist, zda to, co momentálně prožíváme, lze nazvat obrodou. V Církvi československé husitské se věci daly do pohybu a celé dění je velmi otevřené. Cítím v tom jistou naději, ale také jisté ohrožení. Mnohé ukáže nastávající sněm a vývoj bezprostředně po sněmu. Myslím, že nás čeká zásadní rozhovor o základních principech teologické identity.

Skladatel Miloš Bok (1968) působí na české hudební scéně bezmála dvacet let. Na rozdíl od většiny svých současných kolegů – skladatelů si nemůže stěžovat na nedostatek posluchačů nebo nezájem o svá díla. Jeho Missa solemnis pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr se dočkala kolem tří desítek provedení a v soudobé vážné hudbě je stále bestsellerem na trhu s nosiči. Skladby Miloše Boka zazní i tento víkend.