„Bylo, nebylo,“ začala babička rozprávět pohádku svému vnoučkovi Vénovi, „ale želbohu bylo. Za devatero horami a patero nížinami skvěla se do výšin magická krajina kopečků, kdysi sopek. Tam kdesi mezi Hromovou horou a řekou Sedmero vůní a sedmero barev slující rozkládaly se dědinky a v každé z nich kaplička či kostelík.

V debatním večeru na Dominikánské 8, který navázal na prezentaci nově vydaných protitotalitních encyklik papežů, se v krystalizované podobě ukázala podoba duševního mechanismu projekce. Totalitní ideologie – to jsou jednoznačně komunismus a nacismus, v dnešní době pak gender ideologie a homosexualismus. O totalitárních tendencích i realizovaných totalitách křesťanů však zmínka nepadla – neboť totalitáři jsou všichni (ti „oni“ ve světě), kromě nás.

Srdcem jsem katolický tradicionalista – dovedu proto pochopit okouzlení Hany Farné katolickým Polskem s jeho přeplněnými kostely, povinným náboženstvím, farou s kostelem jako centrem obce i velkolepými poutěmi. Jiná, racionální část mého já je však neklidná, když slyší slova o tom, co je vlastně normální. Věřit je normální – to jistě ano, autorka tím však míní: katolicky věřit je normální.

Volby na podzim 2013: pravici, nebo levici? Ale jděte! Volte radši Bahňáka – na otázku, jestli Losnu nebo Mažňáka. Při chůzi střídáme (většinou) pravou i levou nohu. Je v tom logika – to je ta správná chůze. A pokud chybí levá nebo pravá, uděláme protézu. Po jedné noze se daleko nedoskáče.