Je 31. července 1944 ráno. Z korsického letiště v Borgu startuje americký Lightning P-38/F-5B. Má to být jeho úplně poslední let. Let nad krajinou, kterou miluje. V půl třetí odpoledne ještě není zpátky. Čeká se do večera. Havaroval už tolikrát. Až v roce 1988 je v moři poblíž Marseille nalezen jeho identifikační náramek a o dva roky později i část vraku jeho letadla. Rozplynul se. Vstoupil do věčnosti. Spisovatel, letec, voják – Antoine de Saint-Exupéry.

Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions na sebe nedávno strhl pozornost svým citátem z 13. kapitoly Listu Římanům ohledně poslušnosti vládnoucí moci. Tisková mluvčí Sarah Sanders se pak připojila s výrokem, že vynucování dodržování zákona je jednáním v souladu s Biblí. Zmíněné výroky padly v souvislosti s rozdělováním rodin migrantů zadržených na hranicích v době, kdy se ozývaly čím dále razantnější protesty proti násilné separaci dětí od jejich rodičů.

Ani náhodou mne nedonutí nikdo k tomu, abych mluvil či psal o církevních restitucích. To, co se dalo do pohybu vyjednáváním státu a církví, prvním pokusem (2008) a druhým, který byl za cenu téměř necudných politických obchodů dotažen do konce (2012), to nebyly a nejsou žádné restituce. Šlo o nápravu některých majetkových křivd.

Tělo je se svými plochami, prohlubněmi, magickými body a záhyby podobné krajině. Učí nás vnímat krásu.

Ve výborné knize Průmysl lži od Alexandry Alvarové zabývající se propagandou, konspirací a dezinformační válkou, mě potěšil postřeh autorky, že právě křesťanská spiritualita a racionalita je prostředkem chránícím před útoky propagandy. Vždy jsem se shodně s autorkou domnívala, že křesťanská víra dává pevnou oporu v nejistém světě a chrání před pokušením podléhat nabídkám instantního rádoby duchovna.