Při mém šestadvacetiletém pobytu v církvi a jednadvacetileté službě kazatele jsem se pohyboval v různých církevních prostředích. Seznámil jsem se s širokým spektrem názorů. Už jako mladý, naivní, čerstvý konvertita jsem měl snahu na vysokoškolských kolejích spojovat různé skupiny křesťanů. Dost dobře jsem nechápal, proč se spolu nechtějí setkávat. Navštěvoval jsem různá společenství. Vždy mě dráždilo, že se setkávám s negativním vymezováním.

Patřím k těm katolíkům, které rozladily výroky předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky na téma stejnopohlavních manželství – ať už byla jejich motivace jakákoli. Pro mne osobně byly po delším váhání jazýčkem na vahách, koho v blížících se parlamentních volbách (ne)volit.

Jirousova poezie patří bez velkých pochybností k tomu nejlepšímu, co u nás bylo ve druhé polovině 20. století napsáno. Svou zdánlivou jednoduchostí sváděla k napodobování – o to víc ale vynikla její neopakovatelnost. Výbor Magorské modlitby je skvělým a čtenářsky vstřícným pozváním k četbě Jirousovy poezie a další jeho tvorby.

V současné době začíná být stále jasnější, že internet není jen nástroj, který lze používat, ale stává se specifickým rozšířením životního prostoru lidí. Současníci obývají internet stejně tak jako fyzické krajiny tohoto světa a je možné říct, že tento druh obývání světa stále nabírá na intenzitě.

V posledních dnech vyvolalo značné pobouření vyjádření o zákonné podobě manželství z úst předsedy lidovců – strany, která je tradičně spojená právě s katolickou církví. Nejde mi o politiku, ale o vzájemné porozumění a krátké zamyšlení nad současnou situací, která vyvolává velké emoce.