Karel Hvížďala po devět let v pražských kavárnách rozmlouval s právníkem prof. Jiřím Přibáněm o výzvách, před kterými česká společnost stojí. Partneři v rozhovoru věnovali značný čas a úsilí zasazení pojmenovaných problémů do širších kontextů a naznačení možných východisek.

Každá mediálně prezentovaná událost, ve které vystupuje účastník menšiny, kterého lze označit nálepkou jako „muslim“, „Arab“, nebo „islamista“, vyvolává vlnu nenávistných komentářů. Kde se tyto reakce berou? A hlavně, jaké mají důsledky?

Zákrok Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu provedený 25. dubna na různých místech setkávání muslimů v Praze vyvolal v české společnosti rozporuplné reakce. Přinášíme Vám některé z nich, včetně vyjádření Tomáše Halika.

Lidskoprávní ochraně se v kontextu moderního právního státu těší všechny lidské bytosti, tedy i osoby nevyléčitelně nemocné a umírající. Jaký je však rozsah a obsah lidských práv u těchto osob? Mají naprosto stejná práva jako ostatní? Nebo požívají obecných lidských práv v rozsahu, který je do jisté míry uzpůsoben jejich zdravotnímu stavu a životní situaci? A kromě těchto „lidských práv šitých na míru“ existují také speciální práva nemocných a umírajících, kterých by jiní lidé nepožívali?

Evropský soud pro lidská práva připravil 15. ledna 2013 Spojenému království opožděnou novoroční nadílku v podobě rozhodnutí čtyř případů dotýkajících náboženské svobody, které v posledních letech vyvolaly rozsáhlé diskuse o tom, jak má sekulární společnost reagovat na nábožensky motivované jednání ve veřejném prostoru.