Mediální masáže ohledně volbyprezidenta i restitucí jsou veliké. Naše společnost je na rozcestí, kam se dostala ve službě „pokroku“, konzumu, individualismu a dalším modlám. Buď se vydá normalizační cestou společenského vlastnictví výrobních prostředků a jediné státostrany, nebo diktaturu proletariátu odmítne. Načrtněme si další možný normalizační vývoj.

Adventní věnec, rozkrajování jablíček, lití olova, živý vánoční stromeček, kapr, bramborový salát, vánočka, cukroví a samozřejmě dárky, které přináší Ježíšek. Zvyky, které možná za třicet let nikdo nebude držet.

Vládní návrh majetkového vyrovnání s církvemi nenese riziko prolomení restituční hranice 25. února 1948 a nezmění postavení ČR v případných nových soudních sporech o restituční nároky. Premiér Petr Nečas to napsal v dopise prezidentu Václavu Klausovi. Argumentuje mimo jiné tím, že zákon vychází z už platných restitučních zákonů a období, na které se vztahuje, jasně vymezuje. Klaus žádal od Nečase osobní záruku, že zákon restituční hranici 25. února 1948 neprolomí.

Francouzská akademická obec má skandál, který se točí kolem údajného spisku z Kostnického koncilu. Ten má pro český národ symbolický význam, protože během něj byl upálen Mistra Jan Hus.

Je to jasné. O Mistru Janu Husovi není za hranicemi republiky mezi studenty teologie nebo příbuzných oborů mnoho známo. Stejně jako se u nás moc neučí o nizozemské reformaci, tak se v Utrechtu nebo Kampenu učí o Husovi jen v poznámce pod čarou. Je to zajímavý fenomén, ale ta pravá reformace musela ještě přijít - s Lutherem a s Kalvínem. Česká reformace je pouze jakýmsi předstupněm té opravdové reformace.