Kultura a recenze
Báseň o vině a odpuštění
Jaroslav E. Sýkora / 29. 4. 2006Kultura a recenze
Velké dlouhé ticho
Petr Cekota / 10. 4. 2006
Zatímco přední české katolické médium zásobuje čtenáře upoutávkami na spanilé kýče z novinek filmové produkce, evropská kina žijí zcela jinými událostmi. Film Velké ticho se již více jak týden promítá v italských kinech. Snímek vzbudil mimořádnou pozornost již při uvedení v Německu, kde v návštěvnosti předstihl Harryho Pottera. Natočil jej režisér Philip Groning ve francouzských Alpách, kde se nachází Velká Kartouza, nejstarší klášter mnichů kartuziánů. V čem je příčina úspěchu snímku, který je dlouhý 160 minut a obsahuje pouze necelých 5 minut mluveného slova?Kultura a recenze
Nepředmětno
Jaroslav E. Sýkora / 18. 3. 2006Kultura a recenze
Letopisy Narnie: Misie v kině?
Michael Stricker / 13. 2. 2006
Jak je tomu se světem za skříní? Nacházejí se v příbězích země Narnie skutečně křesťanské rysy, nebo jsou mnohé nábožné publikace na toto téma jenom laciným pokusem svézt se na módní vlně? Pro C. S. Lewise bylo logické, že se v „Narnii“ musí nacházet osoba podobná Ježíši Kristu, protože jako křesťan si neuměl svět bez Ježíše vůbec představit. Kultura a recenze
Mozart: génius, enfant terrible, zednář, křesťan?
Beat Rink / 27. 1. 2006
Mozartova bezstarostná dětinnost na nás může působit jen sympaticky. A proto také - jak nám dokazuje zkušenost -jeho komorní hudba vždy velmi dobře zapadne do pořadu bohoslužeb. Proč? Právě proto, že z ní mluví ona dětská prostota, která by zejména křesťanům neměla být cizí! Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.