Vyjádření papeže Františka o tom, že se církev nestaví proti teorii velkého třesku, vzbudila – pro mne osobně velice překvapivě – silnou reakci médií, jako by snad šlo o něco překvapivého a nečekaného. Ve skutečnosti jde o něco zcela přirozeného a jen těžko si lze představit, že by mohl říci cokoli jiného.

Proslulý americký novinář, spisovatel literatury faktu a trojnásobný laureát Pulitzerovy ceny Thomas Friedman píše ve sloupku pro deník New York Times, jak si při četbě novin uvědomil, že dva světoví vůdci, kteří v něm víří nejvíce vášní, jsou papež František a ruský prezident Vladimir Putin. Jeden je vším, co byste si u vůdce přáli, a druhý vším, co byste nechtěli. 

Tomáš Garrigue Masaryk byl – pro mnohé možná poněkud paradoxně – právě tím člověkem, který mě, sedmnáctiletého katolíka velmi aktivního a zvídavého, leč povrchní víry, uváděl do vztahu k Bohu a zvláště Ježíši Nazaretskému. Jako malou splátku „svému učiteli“ tu předkládám pokus o přiblížení Masarykova duchovního života.

Je ateismus vědečtější nebo rozumnější než víra v Boha? Je víra v Boha jako víra ve strašidla nebo v ufo, jak tvrdí i některé vědecké autority, tzv. "jasné hlavy"? Na tyto otázky a další témata na poli vztahu rozumu a víry odpovídá známý český filosof Jiří Fuchs, který polemizuje s agnostikem Dawkinsem, ale i s Tomášem Halíkem.

Mimořádná biskupská synoda o rodině podle některých nesplnila očekávání. Ani nemohla. Ne kvůli tomu, že by selhala. To jen očekávání byla výrazně přehnaná a nereálná.