V rámci rozhovorů bychom chtěli nabídnout čtenáři také rozhovor s člověkem z jiného kulturního, politického a jazykového prostředí. Přinášíme interview s rektorem Arcibiskupského kněžského semináře v sicilském Palermu, Antoniem Mancusem. Don Antonio kromě své rektorské služby v semináři vyučuje morální teologii a natáčí každodenní reflexe evangelia.

Zvolení Roberta Francise Prevosta OSA papežem, který se do dějin zapíše jako Leo, toho jména čtrnáctý, mnohé překvapilo. Nepopírám, že i mě, i když jsem jeho jméno v minulých dnech zmiňoval mezi přáteli jako jedno z těch, které si velmi dovedu představit.

Patřím k těm, které smrt papeže Františka zarmoutila a vypůsobila obavy o další vývoj ekumenického hnutí ve světě. Několik dní po úmrtí významného člověka býváme v pokušení rychlých hodnocení. Proto je dobré čekat na objektivnější pohled církevních historiků a teologů z určitého odstupu. Přesto se pokusím o své subjektivní vyjádření. S papežem Františkem jsem se mohl osobně setkat a také se seznámit s řadou jeho spolupracovníků.

Dne 10. prosince letošního roku jsme si připomněli 200. výročí narození George MacDonalda (1824–1905), skotského kazatele, spisovatele a otce jedenácti dětí, jehož literární i myšlenkový přínos našel výraznou ozvěnu u dalších známých autorů, mezi něž patřili například i C. S. Lewis a J. R. R. Tolkien. Je škoda, že v českém prostředí se jedná téměř o neznámého autora.

Na konci října přijede do České republiky přednášet Robert Barron, biskup diecéze Winona–Rochester v USA. Jeho příjezd je již s výrazným předstihem anoncován jako mimořádná událost. Barrona pozvala Česká biskupská konference a na stránkách cirkev.cz je anoncován jako „jedna z nejvýznamnějších a nejsledovanějších osobností katolického světa (…) [jde] o přední postavu katolického intelektuálního světa, která o náboženství přednáší v univerzitním i korporátním prostředí“.