Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Překlady světové klasiky

Utopie podle lichvářů a jiné eseje IV.

G. K. Chesterton, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 12. 9. 2000

Církevní dokumenty

Deklarace <I>Dominus Iesus</I> kapitoly 1 a 2

Martin Moštěk, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 12. 9. 2000

Církevní dokumenty

Deklarace <I>Dominus Iesus</I> kapitoly 3 a 4

Martin Moštěk, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 12. 9. 2000

Pamětliva tohoto článku víru stojí dnešní theologie, ve svých úvahách nad existencí dalších náboženských zkušenosti a jejich významu v Božím plánu spásy, před úkolem bádat, zda a jakým způsobem mohou patřit historické postavy a positivní prvky těchto náboženství do Božího plánu spásy. Theologický výzkum má v této oblasti pod vedením učitelského úřadu rozsáhlé pole působnosti. II. vatikánský koncil přece prohlásil: „jediné prostřednictví Vykupitele nevylučuje, nýbrž vyvolává rozličnou spolupráci tvorů, vyplývající z účasti na jediném zdroji“ (43). Obsah tohoto spoluúčastného zprostředkování může být hlouběji zkoumán, ale vždy musí zůstat v souladu s principem jediného prostřednictví Kristova: „I když různé druhy a stupně spoluúčastného zprostředkování nejsou vyloučeny, svůj smysl a hodnotu získávají výlučně z prostřednictví Kristova a nelze je považovat za paralelní nebo komplementární k němu.“ (44). Taková řešení, která by počítala se spásným Božím působením mimo jedinečné prostřednictví Kristovo, jsou proto v rozporu s křesťanskou a katolickou vírou.

Církevní dokumenty

Deklarace <I>Dominus Iesus</I> kapitoly 5 a 6

Martin Moštěk, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 12. 9. 2000

21. Co se týče způsobu jímž je spásná Boží milost—která je vždy dávána skrze Krista v Duchu a v tajemném vztahu k církvi—přichází k jednotlivým ne-křesťanům, omezil se II. vatikánský koncil na prohlášení, že ji Bůh dává „způsobem známým jen jemu“ (83). Theologové se snaží pochopit tento problém plněji. Jejich snahu je třeba povzbuzovat, protože jistě pomáhá lépe porozumět Božímu plánu spásy a způsobům jeho naplňování. Nicméně z toho co bylo výše uvedeno o zprostředkování Ježíšem Kristem a o „jedinečném a zvláštním vztahu“ (84) církve a království Božího mezi lidmi—které je v podstatě universálním královstvím Krista Spasitele—je jasné, že by odporovalo víře považovat církev za jednu z cest ke spáse vedle těch, které tvoří jiná náboženství chápaná jako komplementární k církvi, nebo jí v podstatě rovná a to i když se o nich tvrdí, že konvergují s církví k eschatologickému Božímu království.

Portréty a rozhovory

Biskup chodící pěšky a nosící věci poutníkům I.

Robert Němec, Jiří Baroš , Jiří Baroš / 11. 9. 2000

Článek měsíce

Polarizace v katolické církvi

David Peroutka / 16. 3. 2024