Ta kniha je krásná. Kresba na obálce od Richarda Fischera vtiskla autorovi do tváře o něco víc smutku a melancholie, než si zaslouží, ale kniha je krásná. Viděl jsem řadu fotografií, na nichž je katolický kněz, biblista, učitel, salesián a spisovatel Ladislav Heryán nejméně tak krásný jako pasáček ovcí, vyfocený na konci 19. století někde v Provence. 

František Lízna byl podivuhodnou postavou již jen tím, že o člověku, kterému je skoro osmdesát let, žije zcela na okraji společnosti, má romské občanství a nemá rodinu, píší jednohlasně téměř všechna média.

Církevní historik Hubert Wolf, profesor církevních dějin na univerzitě v Münsteru, se ve své poslední knize Der Unfehlbare [Neomylný] zabývá pontifikátem papeže Pia IX. a analyzuje „vynález katolicismu“ v 19. století. V rozhovoru z ledna 2021 pro časopis Publik-Forum Wolf vysvětluje, jak vzniklo dogma o papežské neomylnosti, jak 19. století nově objevilo katolicismus a co jemu osobně vadí na Synodální cestě.

Před deseti lety 27. února 2011 zemřel Oto Mádr, jedna z nejviditelnějších a nejpozoruhodnějších osobností katolického disentu a podzemní církve. Muž, který dokázal z tázání se na ducha doby a samozřejmé pracovitosti vytvořit specifickou spiritualitu. Kvas těsta, který v současném církevním prostředí zásadně chybí.

Ležel jsem v Podyjí na skále a díval se, jak dole šumí řeka, když telefonuje Jan Sokol. Že se dozvěděl, že jezdím s našimi studenty medicíny do Auschwitz a že by se tam s manželkou moc rádi podívali, že by si to prožili jako pouť. Jak jsem byl v té přírodě, v návalu překvapení jsem hned odpověděl: samozřejmě, beru vás v prvním možném termínu. Hned jsme domluvili datum.