Útlá knížečka Tilmanna Mosera, vydaná poprvé v roce 1976, leckterého křesťanského čtenáře nesporně v mnohém překvapí, místy šokuje, a možná dokonce urazí. Není vyloučené, že ji bude považovat za rouhačskou. Nabízí totiž nebývale otevřený pohled do dětské duše, zasažené konzervativním až direktivním náboženským přístupem. Ano, Otrava Bohem je kontroverzní. 

Milí přátelé, jedna z dalších úterních topografických exkurzí slibovala od počátku naprostou změnu. Sešli jsme se po ranních chválách v 8:15 a hlavně prý s sebou nemáme mít žádné výrazné náboženské symboly! Oblékl jsem si tedy rifle a šel na místo srazu. Jaké bylo mé překvapení, když mě do očí uhodila černobílá kombinace našeho hábitu i s kápou, kterou měl na sobě můj australský spolubratr.

Najdeme v textech čtyř biblických evangelií jednoho Ježíše nebo několik různých Ježíšů? Takto položená otázka se může zdát nesmyslná: samozřejmě, že všechna evangelia odkazují na jedinou historickou osobu Ježíše z Nazareta. Pozorné čtení těchto čtyř textů ale ukazuje někdy až nápadně, jak rozdílné oči měli jejich autoři pro svého hlavního hrdinu.

Vývoj na Katolické teologické fakultě UK by se dal snadno přirovnat k cimrmanovské frustrační kompozici, kdy se periodicky střídají fáze očekávání a fáze zklamání.

Kniha německého pastorálního teologa Jana Loffelda Když Bůh nikomu nechybí s podtitulem Úvahy o náboženské lhostejnosti, která vyšla v překladu Zdeňka Jančaříka v nakladatelství Portál, je dalším střípkem do debaty o tom, co se to vlastně stalo a děje s římskokatolickou církví, resp. s křesťansky orientovanou religiozitou.