Do Pracovní skupiny pro sociální otázky České biskupské konference, s nepříliš výstižnou zkratkou SO ČBK, mě přivedl Josef Rajchard (dále Pepa) kolem roku 2014. Získal mě tvrzením, že v rámci skupiny pracuje ekologická sekce a že přesně takové lidi, jako jsem já, ta skupina potřebuje.

Spiritualita představuje specifickou lidskou reakci na proměnlivost světa. Zdá se, jak ukazuje Luckmann, že představa plně nenáboženské společnosti je v západním kulturním okruhu nerealizovatelná.

K situaci v Izraeli a pásmu Gazy se vyjádřila řada lidí, včetně velmi známých osobností i z řad křesťanů. Podepsal jsem Valentýnskou deklaraci, jakkoli jsem si byl vědom, že text má několik slabin, včetně zbytečného ostnu k petentům jiného textu. Některé trefně popsali Tomáš Halík i Věra Tydlitátová. Rád bych proto vyjádřil svou pozici.

Vídeňská teoložka Regina Polak říká, že papež František je v otázce zapojení žen v církvi konzervativní. Církev podle ní ztrácí celou generaci mladých vzdělaných žen. Zbytečně. Jak rozumět výrokům papeže Františka, když nazývá církev ženou, ale přitom ženy často zakoušejí, že se k nim církev jako instituce chová mocensky?

Jsem opravdu rád, že se s kolegyní Tydlitátovou, jejíž hebraistické studie léta pozorně a se sympatií sleduji, zcela shodujeme nejen v názoru na zločinný útok Hamásu, ale i na nešťastnou „Valentýnskou výzvu“ z dílny Dominika Duky a spol., která mne skutečně podnítila k napsání mého článku.