V sobotu 21. prosince jsme se vydali v dopoledních hodinách do Ústí nad Labem, abychom předali romským dětem ze sociálně vyloučené oblasti v Předlicích dárky v rámci projektu Diakonie Krabice od bot a abychom jim obohatili odpoledne zábavným a smysluplným programem.

Ať si říká, kdo chce, co chce, bojovat za českého dárkonoše Ježíška se vyplatilo. Nejen, že všichni z nás, co na Ježíška stále ještě věříme, jsme dostali nejlepší dárky. Ale za daleko důležitější pokládám opětovnou renesanci českých tradic a zvyků, která potěší všechny hrdé vlastence a milovníky české kultury.

„Slávu od lidí nepřijímám“ (Jn 5, 41), řekl Ježíš během dialogu se svými židovskými spoluvěřícími. V nepříliš odlišném duchu se vyjádřil i Vatikán ohledně nedávného vyhlášení Františka za osobnost letošního roka.

Tři speciální komise, jedna „nevlastní“ encyklika, jedna apoštolská exhortace, jedna zahraniční cesta a neortodoxní pastorační přístup. Taková je zatím přibližná bilance dosavadního Františkova působení na svatopetrském stolci. „Papežomanie“ díky argentinské hlavě církve přetrvává.

Několik starých babiček v jinak prázdném, pozlacenými sochami vyzdobeném kostele – to je obrázek současné církve nejen v Česku, ale v celé Evropě. V kostele Smíření v Taizé, vesničce ve francouzském Burgundsku, to však vypadá úplně jinak. V rozlehlém prostoru s jednoduchými dekoracemi se tísní pět tisíc mladých lidí.