Jak slavíte Kristovo narození? Troufám si povědět, že sváteční atmosféra, přání a dárky, vánoční hudba a výzdoba – to všechno má svůj skutečný smysl tehdy, když alespoň tušíme, co se tenkrát v Betlémě stalo. Evangelista Lukáš měl smysl pro utřídění faktů. Ve svém evangeliu zachycuje nejvíce podrobností o Ježíšově narození. Sděluje, že zpráva o narození nejdříve zazněla prostřednictvím andělů.

Milí přátelé, sestry a bratři, nevíme, kolik před sebou máme ještě Adventů a Vánoc – další rok našich životů uplynul, další je před námi. Hlavně se nebojme, nenechme se otrávit planými řečmi, pragmatickou politikou s absencí hodnot, pokroucenými a zlými lidmi a lháři – ti tady byli, jsou a budou. Nechejme je být – Bůh nám přeci neukládá, abychom třídili koukol od pšenice. Máme před sebou další rok – je to příležitost dělat dobré věci. V roce šancí na změnu k lepšímu, v roce připomínáni si kulatých výročí špatností a podlostí, v roce, kdy magická stovka let naší republiky se završí, zůstaňme křesťany nejen podle slov, ale i podle činů.

Nedávný teroristický útok na sinajskou mešitu ar-Rawda, při němž bylo zavražděno příslušníky tzv. Islámského státu přes tři sta věřících muslimů, konečně obrátilo pozornost mezinárodního společenství k súfijské komunitě a k útlaku, jemuž je dlouhodobě ze strany islamistů vystavena. Většina zavražděných věřících se totiž hlásila k súfismu. Tento útok vůči vyznavačům súfismu ovšem nebyl prvním a pravděpodobně - žel Bohu - nebude ani posledním. 

Téměř na sklonku pětistého výročí od symbolického vystoupení Martina Luthera, které je v obecném povědomí vnímáno jako pomyslný počátek reformace, vyšla v renomovaném nakladatelství Vyšehrad útlá kniha sociálního historika a historika náboženství Tomáše Petráčka Západ a jeho víra. 9,5 teze k dopadům Lutherovy reformace, Praha: Vyšehrad 2017, 143s. Popravdě řečeno, na domácí knižní scéně jsem očekával mnohem bohatší knižní žeň, která by se k tomuto bezesporu významnému výročí, vztahovala.

Je to naše denní modlitba, její slova nám předaly předchozí generace. Každý živý jazyk se vyvíjí, mnohé modlitby si vyžádaly textovou úpravu, aby „církevní čeština“ zůstala živá a aktuální. Modlitba Otče náš je ovšem výjimkou, ta slova jsou natolik promodlená, že je není možné jen tak odsunout.