Články – Marián Sekerák:

Liturgie a způsob jejího slavení se v katolické církvi stává předmětem sporů. A nejenom to. Je nástrojem boje části katolíků proti vlastní církvi. Jsme svědky postupné privatizace liturgie. Hrozí schizma.

Od Baltského moře na severu, přes Liptovskou Maru až po Balaton na jihu se nad střední Evropou rozprostřel hnědý mrak. Je to mrak neliberální demokracie v zárodečném stádiu. Již nějakou dobu ovládá Budapešť a Varšavu a po sobotní noci dorazil i na Slovensko.

Křesťanští voliči se často nacházejí před volbami různého typu v problematickém rozpoložení. Řeší dilema, komu dát svůj hlas, který představuje i vyjádření jejich morálních a hodnotových postojů. A to bez ohledu na to, k jakému názorovému proudu se ten který křesťan hlásí: ke konzervativnímu, neokonzervativnímu, křesťansko-sociálnímu, křesťansko-demokratickému, liberálnímu či environmentálnímu.

Loňský mimořádný synod o rodině, ten letošní nastávající, nejnovější sociální encyklika a vlastně i celý dosavadní Františkův pontifikát odkrývají uvnitř církve vícero zásadních rozporů. Ty se sice projevovaly již dříve, až několik nedávných let však zcela obnažuje jejich závažnost.

V nedávných dnech způsobily mezinárodní rozruch slova člena Papežské komise na ochranu nezletilých, věnující se případům sexuálního zneužívání ze strany kleriků. Peter Saunders, někdejší britská oběť sexuálního zneužívání ze strany kněze, uvedl v australském televizním pořadu s názvem „60 minut“, že jeden z čelních kardinálů římské kurie, Australan George Pell, se vůči obětem zneužívání chová „téměř sociopaticky“.