Portréty a rozhovory
Šel jsem pěšky do Compostely II.
Tomáš Zdechovský / 15. 3. 2004Portréty a rozhovory
Šel jsem pěšky do Compostely I.
Tomáš Zdechovský / 8. 3. 2004Portréty a rozhovory
Vize není předem daný obraz
Jiří Hanuš / 26. 2. 2004Portréty a rozhovory
Ty snad chceš reformovat církev!
Jiří Hanuš / 19. 2. 2004Portréty a rozhovory
Moje archa úmluvy I. – skautské mládí
Jan Kirschner / 12. 2. 2004Přejít na stránku:
Poslední srpnovou sobotu letošního roku se na zahradě u Smyčků v Semaníně konal Ekumenický den se společnou modlitbou, kterou jsme z nedostatku fantazie nazvali „Bohoslužba podle žen“. Snad se nám časem podaří vymyslet příhodnější název nebo ani žádné genderové označení nebude třeba. Jde o bohoslužbu s účastí členů různých církví, v jejíž přípravě mají přednostní místo ženy. 
V prvních minutách nastal chaos a šok, pak se rozhostilo hluboké ticho. Václav ležel u dveří kostela, družiníci se rozprchli a Boleslav se psychicky zhroutil. Staroslověnská legenda říká, že „zůstal jako bez duše“, „stál jako zkamenělý“, „nemohl mluvit“, „zachvátil ho strach.“ Jednalo se o posttraumatickou paralýzu – typickou reakci člověka, který neunesl vlastní čin.