Články – Marek Polášek:

Způsob Jurigova odchodu proto vyvolává dojem, že cílem nebylo věc objasnit, ale uzavřít ji uvnitř instituce. Stejně působí i Balíkovo včerejší prohlášení: místo odpovědí nabízí neurčité formulace a sebeobhajobu.

Klíč k odemčení celé situace drží v rukou pražský arcibiskup. Stačilo by, aby požádal Jaroslava Brože o stažení žaloby a ukončení obstrukcí. Od Jana Graubnera, který v celém sporu dlouhodobě podporuje křídlo odvolaného děkana však takovou věc lze očekávat jen stěží.

Jazyk obou článků ukazuje skutečný postoj arcibiskupství k synodalitě: Podporuje synodalitu tam, kde se netýká jeho samotného. Připomíná podobnou situaci, které čelili představitelé bývalého režimu v osmdesátých letech minulého století.

Děkan Jaroslav Brož se zapíše do dějin Katolické teologické fakulty UK kontroverzním prvenstvím – během jednoho funkčního období jej akademický senát odvolal hned dvakrát. Přesněji: senát předložil návrh, děkana odvolala rektorka. Teď podruhé.

Omluva vyslovená arcibiskupem Nuzíkem a jeho veřejné kajícné gesto představují významný počin. Jejich důvěryhodnost však relativizují výroky, které zazněly v rozhovoru pro Novinky.cz. Bylo by tedy žádoucí, aby po slovech následovaly i činy. Jaké by to konkrétně mohly být?