Kampaň před letošními volbami do sněmovny by se dala označit jako kampaň strachu. Se strachem jako jednou ze základních lidských vlastností pracovali prakticky všechny politické strany. Současný stav, ke kterému jsme dospěli po volbách, je zklamání pro všechny, kteří chtěli kdysi společnost demokratickou a otevřenou.

Týden před volbami jsme zahrnováni tunami soběstřednosti, cynismu a polopravd či rovnou lží. Předvádí se nám tu kde kdo s představou, že je rozumné jej poslouchat. Nemá to správnou gramatiku, nemá to hlavu a patu, je to bída. A hlavně, chybí tomu zdravá skepse.

Jsem horlivec, zélót a fanatik. V původním latinském slova smyslu nadšený kněz půvabu všeho stvoření. Miluju léto a klaním se mu tak snažně, že byste mohli říct: To léto je vlastně jeho bůh. A měli byste pravdu.

Upřímně řečeno, téma nastíněné nadpisem ve mně vzbuzuje spíše otázky než odpovědi.  Je mezi schopností dobrat se pravdy a svědomitým životem přímá úměra nebo jde o dvě mimoběžné veličiny?

Výraz onen svět se objevuje spíše v běžné řeči jako lidové vyjádření skutečnosti mimo tento náš svět, kam se odebírají duše zemřelých. Zní to trochu prapodivně, přece jen to nemá takový švih, jako když se mluví o Božím království, ráji nebo aspoň Valhale. Je to vyjádření příliš abstraktní. Křesťanství výraz onen svět nepoužívá, hovoří o věčném životě nebo o království Božím.