Matúš Kocián je katolický kněz a přírodovědec. V rozhovoru pro magazín Christnet vypráví o své životní zkušenosti s propojováním přírody a spirituality. Vysvětluje proč tato témata nejsou v katolické církvi v popředí zájmu, a proč jsou v církvi spíše obavy z poklesu porodnosti než z přelidnění. Také se věnuje pojmu ekologický hřích, nebo srovnání sebeomezování s křesťanskou postní praxí.

Kateřina Tučková v závěru svého románu Bílá Voda děkuje za řadu cenných konzultací. Její poděkování je věnováno též Evě Vybíralové z Ústavu pro studium totalitních režim, která autorce poskytla řadu materiálů a jako první čtenářka opatřila rukopis knihy i mnoha cennými připomínkami. Tučková se na Vybíralovou obrátila nikoliv jako na literární kritičku, ale jako na zasvěcenou odbornici na podzemní církev v Československu.

Dominikánská 8 uspořádala dvě debaty na téma Církev a peníze. Mezi hlavními výtkami zaznělo, že české církvi chybí představa o bližších či vzdálenějších letech. Nelze se spokojit jen se všeobecným posláním církve, je třeba formulovat konkrétněji. Diskutující si ulehčovali situaci, protože střídavě hovořili o české církvi a pražském arcibiskupství, což není jedno a to samé.

Misionáři obláti skládají kromě slibů chudoby, poslušnosti a čistoty ještě slib vytrvalosti. Zobrazuje se v něm odhodlání jít za těmi nejpotřebnějšími, žít s nimi a milovat je. Nejsou charakterizováni specifickou spiritualitou, ale odhodláním vydat se pro druhé. Ostatně také výraz „oblatus“ znamená darovaný se druhému. O rozhovor jsme požádali představeného komunity v Plasích Vlastimila Kadlece.

V polovině října jmenoval papež František nové členy papežské Akademie pro život, mezi nimi také profesorku Marianu Mazzucato. Právě její jmenování vyvolalo v některých katolických kruzích odmítavé reakce. Profesorka Mazzucato se totiž deklaruje jako ateistka a navíc letos v létě, když Nejvyšší soud USA zrušil federální právo na potrat, v několika tweetech kritizovala uvedené rozhodnutí, resp. podpořila kritiky tohoto soudního rozhodnutí.