"Džihádisté mají program, totiž ukončit jednou provždy náboženskou pluralitu na Blízkém i Dálném Východě. Po staletí zde vedle sebe žijí desítky různých náboženství a vyznání. Ne vždy v plné harmonii, ale i historicky se jedná o oblast s největší náboženskou pluralitou. V jedné generaci jsme tuto různorodost omezili a začali sledovat pouze Irák, Sýrii a Palestinu… Největší křesťanskou komunitu ale tvoří koptové, egyptští křesťané", uvádí dominikán působící v Káhiře, fr. Adrien Candiard v reakci na dva vražedné atentáty, které měly na Květnou neděli za cíl křesťany v Tantě a Alexandrii. 

Je pravda mrtvá? To je otázka na obálce magazínu Time z 3. dubna, jasná připomínka slavné obálky „Je Bůh mrtev?“ z roku 1968. Ačkoli je lákavé vidět mezi oběma analogii, obavy ze současného „post-pravdivého“ politického klimatu nejsou ontologicky stejného druhu. Jde o otázku faktické pravdy: Co se stalo, anebo nestalo? Co je ověřitelně pravda a co ne – asi jako velikost davu na inauguraci Donalda Trumpa.

S Petrem Jaškem o jeho věznění v Súdánu, situace tam byla nelehká. "Nejhorší pro mě ale nebylo fyzické mučení nebo šikana, ale psychický nátlak a psychické strádání," říká Petr Jašek, a dodává: "Prošel jsem si různými obdobími, kdy se člověk modlí, aby byl propuštěn a navrácen k rodině. Ale postupně jsem se naučil i to, co znamená očekávat na Boha."

O zesnulém kardinálu Miroslavu Vlkovi bylo napsáno již mnoho slov. Rád bych dnes s odstupem zhodnotil jeho osobnost srovnáním s filosofem Janem Patočkou. Je příznačné, že si v budoucnu budeme data jejich smrti u Patočky 13. a u Vlka 18. března připomínat vedle sebe. Můžeme sledovat několik myšlenkových paralel, které mohou být zajímavé jak ve vztahu obou výrazných osobností své doby, tak také jako jistý hodnotový přenos do současnosti. A to i přesto, že život filosofa a kardinála, akademika bez možnosti přednášet a myče oken se v mnohém lišili a je nutné si dát pozor na případné laciné analogie.

Nový titul Lenky Karfíkové, zabývající se úvahami sv. Řehoře z Nyssy, sv. Basila z Caesareje, sv. Augustina, Petra Abélarda a mnoha jiných, je čtením, které by vás mohlo potěšit a posunout dál. Filosofie obou Kappadočanů a svatého Augustina je srostlá s každodenním životem, z něhož si vypůjčuje mnohé obrazy, formy a příměry.