Napříč Evropou se dramaticky propadá porodnost. Německo ji má vůbec nejnižší na světě, a například Portugalsko má do 40 let přijít o 40 % populace. „Míříme do dokonalé demografické bouře?“ ptá se v této souvislosti deník Guardian.

Někdy se o někom řekne: Je to špalkovitý člověk. Myslím si, že právě takové přirovnání se hodí na teologa, vědce, katolického kněze, politického vězně a jednu z nejznámějších postav křesťanských církví této země 20. století. Špalkovitý člověk, příměr, který jsem prvně četl o malíři a spisovateli Josefu Čapkovi, dokonale souzní s osobností Josefa Zvěřiny.

Tento blog píšu v předvečer výročí 21. srpna a s tím, že nebudu psát o srpnu 1968, ale o degeneraci, kterou (nejen) v naší generaci komunismus zanechal.

Brazilští katolíci jsou v poslední době ohrožený druh: v doposud největší katolické zemi světa totiž vymírají. Hovoří o tom všechny statistiky za posledních dvacet let, ať už jsou to oficiální brazilská sčítání obyvatelstva, průzkumy brazilských agentur (Datafolha) nebo prestižních mezinárodních organizací (Pew Research Forum). Od konce dvacátého století se jejich počet smrskl téměř na polovinu.

Bratr Alois je převorem komunity z Taizé. V roce 2005 se stal nástupce bratra Rogera, zakladatele komunity, od jehož zavraždění uplynulo 10 let.  V letošním roce si tamní ekumenická komunita připomíná dvě velká výročí – 100 let od narození svého zakladatele, bratra Rogera, a 75 let od založení komunity v roce 1940. Na život komunity, minulost i současnost nebo na reflexi pražského silvestrovského setkání se ptal redaktor České televize Josef Pazderka.