Mnohdy je v naší společnosti působení církví ve volném čase chápáno pouze jako alternativa k podobným programům nebo výhradně jako cílené pastorační působení. Jak lze vidět v okolních zemích, například v Rakousku a Německu, opak může být pravdou. Zde je církev a její organizace začleněna jako součást pedagogicko-sociální sféry, takže samotná může být považována jako nositel mnohých volnočasových aktivit.

Globalizace světa má mnoho negativních stránek, ale má i stránky kladné – postižení lidé v jihovýchodní Asii nezůstali sami, bez pomoci druhých. Nedokážeme vysvětlit nezměrné lidské utrpení, kterým v této době procházejí jednotlivci, rodiny, ale i celé skupiny obyvatel postižených míst. Toto utrpení však neseme s nimi. Přírodní katastrofou byla otřesena naše planeta, byli zasaženi lidé, kteří jsou obyvateli našeho světa.

Adventní slovo je slovo o NADĚJI. Nad očekávání jiný je předvánoční čas, když mu dáme rozměr odlišný od běžně žívané míry „od kdy do kdy a co za to“. Čas dostane křídla a uletí za horizont trojích chmurů, sedmero bolestí a devatero samot. Dvanáctkrát nás utěší a čtyřicetkrát naplní naši touhu po míru a smíru. Naděje adventu je proměna a naplnění.

Ve svém článku vydaném v Magazínu ChristNet.eu se biskup Dominik Duka kriticky vyjádřil o Církvi adventistů sedmého dne (CASD). Podle Duky v teologických či jiných publikovaných textech Církve adventistů sedmého dne čteme formulace, které připomínají dikce z doby třicetileté války. Redakce Magazínu ChristNet.eu proto požádala člena církve adventistů o jeho pohled na vztah CASD k ostatním církvím a ekumenismu.

"Pověsili mě na železná vrata a potom s nimi pořád třískali. Tělo se mi napínalo, až jsem měl pocit, že se mi roztrhne zápěstí. Visel jsem tak čtyři dny." Takto Peter Sü Jong-ce, zakladatel jednoho z největších náboženských hnutí v Číně, popsal, jak se s ním zacházelo během jednoho z pěti pobytů v žaláři, kam se dostal kvůli své křesťanské víře, píše internetový server BBC.