Lidé
Italové se rozloučili s kardinálem Martinim
Tiskové střed. ČBK / 4. 9. 2012Lidé
Císařovna Pulcheria a koncily 5. století
Vít Machálek / 7. 7. 2012Lidé
Jaroslav Šabata a nevyzpytatelné cesty Páně
Vít Machálek / 26. 6. 2012Lidé
Eucharistická světice z Assisi
Vít Machálek / 27. 4. 2012Lidé
Komenský - teolog, pedagog i kontroverzní vizionář
Redakce / 28. 3. 2012
Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius se narodil před 420 léty 28. března roku 1592 na jihovýchodní Moravě a zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu. Byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Jeho významu odpovídá i rozsáhlé heslo na Wikipedii, z kterého čerpáme většinu informací pro tento článek. Všimli jsme si i aktuálního článku Katolického týdeníku, ve kterém jsou rozebírány Komenského nábožensko-politické postoje a apokalypticko-eschatologické vize, které již v jeho době vyvolávaly rozpaky a kritiku a ani moderní bádání je dosud přesvědčivě nevyložilo. V tomto kontextu vnímal například i Třicetiletou válku, která zásadně ovlivnila jeho život.

V milánské katedrále se včera konalo poslední rozloučení s kardinálem Carlo Maria Martinim. Někdejší milánský metropolita odešel 31. srpna 2012 ve věku 85 let. Jak připomněl P. Federico Lombardi, zesnulý byl biskupem, který slovem, perem i novátorskými pastoračními postupy dokázal hlásat víru lidem naší doby. Díky tomu získal uznání ze strany blízkých i vzdálených a stal se vzorem pro mnoho biskupů na celém světě.
Základní články víry vyznávané dnešními katolíky, pravoslavnými a protestanty pocházejí z doby patristiky a pozdně antických ekumenických koncilů. Na prvních dvou z těchto koncilů, konaných ve 4. století, se zrodilo nicejsko-konstantinopolské vyznání víry v nejsvětější Trojici. V 5. století pak církev na třetím a čtvrtém ekumenickém koncilu zformulovala svou christologii, a to za významné účasti augusty Pulcherie, císařovny a světice, jejíž svátek později papež Benedikt XIV. ustanovil na 7. července. Tento den nám může být příležitostí k zamyšlení nad klíčovým obdobím církevních dějin i nad úlohou, kterou v něm hrály ženy.
K pozoruhodným kapitolám dějin českého myšlení ve dvacátém století patří příběhy mužů narozených ve dvacátých letech, kteří se v mládí upsali marxismu a ateismu, ale později navázali nový dialog se zneklidňující postavou Ježíše Nazaretského. K nejznámějším z nich patří spisovatel Ludvík Vaculík či filosof Milan Machovec. Nemenší pozornost si však v tomto ohledu zaslouží i nedávno zesnulý politik a politický myslitel Jaroslav Šabata (27. 11. 1927 – 14. 6. 2012).
O letošním Světovém dni mládeže, který se v katolické církvi každoročně slaví na Květnou neděli, se papež Benedikt XVI. obrátil k mladým křesťanům slovy: „Květná neděle je pro vás dnem rozhodnutí, rozhodnutí přijmout Pána a následovat jej až do konce, rozhodnutí učinit Jeho Paschu smrti a zmrtvýchvstání smyslem svých vlastních křesťanských životů… Podobně jako tomu bylo u svaté Kláry z Assisi, kterou před osmi sty lety přitáhl příklad svatého Františka a jeho prvních druhů a která právě na Květnou neděli opustila svůj rodný dům, aby se zcela zasvětila Pánu. Bylo jí osmnáct let…“