Takzvané “Evangelium Ježíšovy ženy”, jak je zkráceně označován text na fragmentu papyru pocházejícího z 6. až 9. století, budí bouřlivé emoce a diskuse už od prvního představení veřejnosti před dvěma lety na koptologickém kongresu v Římě respektovanou harvardskou profesorkou církevních dějin Karen Leigh Kingovou.

30. prosince bratr Alois ve štrasburské katedrále oznámil, že příští evropské setkání se bude konat od 29. prosince 2014 do 2. ledna 2015: "Sejdeme se k němu ve městě, které se nachází v samém středu Evropy. Bude to město Praha." Magazínu ChristNet.eu se ihned po vydání této senzační zprávy podařilo zjistit, že kardinál Duka převezme od bratra Aloise žezlo z Taizé a opustí funkci pražského arcibiskupa.

I když se nacházíme na území České republiky, tak to tak v době adventu a vánočních svátků rozhodně nevypadá. Místo toho, aby na nás dýchaly české vánoční zvyky, tak na nás všude číhá komerční americký Santa Claus, vytvořený ve třicátých letech jako reklamní nástroj výrobce nápojů.

Spisovatelka Marie Šulcová se odvážila píchnout do vosího hnízda. Málokteré téma je totiž tak citlivé jako otázka spolupráce kněží se Státní bezpečností. Poukazovat na kostlivce ve skříni znamená koledovat si o mírně řečeno nepochopení, bohužel právě v církvi. Tím spíš, že autorka literárně zpracovala naprosto konkrétní případ.

V současném humbuku kolem Benešových dekretů tak nejde o navrácení majetku.  Vůbec nechci bagatelizovat obludnost nacismu, vinu Němců na hrůzách války i odsun, který byl pochopitelnější pro člověka v roce 1945 než dnes pro nás. Odmítám ale princip kolektivní viny. Dnes, skoro 70 let po válce, by tato otázka neměla vyvolávat tak velké emoce a stávat se zamínkou politických útoků a zbytečných debat. Nelze stavět předvolební kampaň na „pseudodědictví" krve, jazyka či vině otců.