Nová, už druhá kniha rozhovorů Josefa Beránka a Petra Glogara se snaží říci, že opravdu všechno začíná v nás. Asi nejen já namítnu, že to zdaleka nemusí být jediné vysvětlení všeho, s čím se ve svých životech potýkáme. Nemyslím na nějaký osud v různých podobách. Mohou to být jinými okolnostmi a lidmi objektivně zaviněné příběhy. A to autoři na sto sedmdesáti stránkách popisují.

Po odvolání děkana na KTF UK jsou představitelé senátu i někteří další vyučující opakovaně na veřejných platformách napadáni způsobem, který překračuje nejen hranice slušnosti, ale i meze zdravého rozumu. 

Když se na teologickém učilišti zdráhá nadále pracovat sekretářka, údržbář nebo uklízečka, kteří tam na rozdíl od jiných vykonávají užitečnou práci, pak i pozitivně naladěný člověk musí konstatovat, že se cosi strašně pokazilo.

V neděli 23. března se v katedrále sv. Václava v Olomouci slavila mše za oběti zneužívání, při které zazněla slova omluvy arcibiskupa Josefa Nuzíka. Arcibiskup připomněl bez bližších podrobností jméno kněze Karla Bartáka (1925-1998). Položil jsem si otázku, zda by si členové katolické církve v naší zemi nezasloužili i dnes alespoň stručnou a základní informaci o jedné z velmi temných kapitol dějin této církve právě v naší zemi? 

Když v pátek 5. června 2025 zemřel Walter Brueggemann, měl na svém kontě několik desítek komentářů k biblickým knihám, ale i zásadních prací k teorii výkladu Bible a k praxi církevního zvěstování. Neboť kolem mluvení se točila jeho odborná a jeho kazatelská existence.