Bůh stvořil celý svět, tedy i národy. Když se však mluvívá o národu – často je to spíš řeč ďábelská, „diabolická“, přemlouvající ke zlu: K pýše na sebe a k nenávisti vůči jiným. Dospěli jsme až tak daleko či spíš klesli tak hluboko, že za „vlastence“ se sami označují příslušníci ultrapravicových xenofobních spolků tak hrdě a tak hlasitě, až se ti ostatní začínají toho slova štítit.

Není snad žádný pojem, který by byl v křesťanském prostředí užíván s větší samozřejmostí, než je právě rodina. Jenže všechno to křesťanské vyučování a kazatelství, o publicistice a politice nemluvě, se tváří nevědět a nevidět, že Ježíš dává zcela jinou odpověď.

„Později jsem poznal a poznávám až do této chvíle, že se člověk učí věřit teprve uprostřed plně pozemského života.“ napsal teolog a mučedník nacistického režimu Dietrich Bonhoeffer. 

Černá teologie v Jihoafrické republice (JAR) se zrodila mezi křesťany v období apartheidu (oficiálně 1948–1994, fakticky již dříve), kdy byla jihoafrickým černochům nejen pošlapána, ale podle mnohých jihoafrických autorů doslova odebrána lidská důstojnost.

Druhý ročník Letních punkt, který vzniká díky péči Kláry Jirsové, Norberta Schmidta a Jana Trojana, pomalu vrcholí. Tak jako v minulém roce se posluchači mohou prostřednictvím platformy Spotify potěšit úvahami významných ženských a mužských osobností, pro které je důležitý jak rozměr jejich vlastní křesťanské víry.