Miloš Doležal dokonale ovládá umění dodržet dokumentární věrnost, a přitom nebýt suchopárný. To se projevuje nejen v tak zásadním díle, jako je literárně pojatý životopis P. Josefa Toufara, ale i v miniaturách z doby tak zvaného reálného socialismu. Jeho dílko zaujme svým neotřelým titulem: Jízda na skle ochcanou strání.

„Později jsem poznal a poznávám až do této chvíle, že se člověk učí věřit teprve uprostřed plně pozemského života.“ napsal teolog a mučedník nacistického režimu Dietrich Bonhoeffer. 

S vyhlášením nové Konstituce řádu maltézských rytířů spojila některá zahraniční i domácí média výroky o silovém řešení a snaze Vatikánu ovládnout tento dosud suverénní řád. Jakékoliv kontroverze jsou vždy mediálně vděčné. Není třeba předstírat, že tento řád neměl v minulosti problémy, a zvláště v posledních letech jej provázely významné vnitřní neshody.

Sexualita, pestrá ve svých formách a vnitřně související s tím, co je pro člověka a vztah podstatné, tedy s láskou, musí být jiná, a to jak u hetero-, tak u homosexuálů.

Černá teologie v Jihoafrické republice (JAR) se zrodila mezi křesťany v období apartheidu (oficiálně 1948–1994, fakticky již dříve), kdy byla jihoafrickým černochům nejen pošlapána, ale podle mnohých jihoafrických autorů doslova odebrána lidská důstojnost.