Vraždy dvou mladých lidí před bratislavským klubem Tepláreň, ke kterým došlo 12. října 2022, vyvolaly obrovskou vlnu reakcí ve slovenské i české společnosti. Oficiální reakce ze strany církve jsou v obou zemích více než vlažné.

Dochované dopisy česko-římského teologa a katolického kněze Vladimíra Boublíka přinášejí fascinující pohled na život člověka, který se od chlapeckých let připravoval na kněžství. Je zázrak, že se těch 86 dopisů  exulanta a pozdějšího děkana Teologické fakulty Papežské Lateránské univerzity v Římě zachovalo. A je to zázrak, že tyto dopisy vycházejí dvacet tři let poté, co je jeden z jejich adresátů vynesl na světlo světa. Kniha bude představena zítra v Českých Budějovicích.

Není snad žádný pojem, který by byl v křesťanském prostředí užíván s větší samozřejmostí, než je právě rodina. Jenže všechno to křesťanské vyučování a kazatelství, o publicistice a politice nemluvě, se tváří nevědět a nevidět, že Ježíš dává zcela jinou odpověď.

Druhý vatikánský koncil měl velký program. Druhý vatikánský koncil nelze vykládat v minimálním smyslu. Druhý vatikánský koncil potřebuje další implementaci zejména ve svém největším výdobytku, v novém vymezení způsobu, jakým církev funguje, podniká.

Druhý vatikánský koncil, který byl zahájen před 60 lety, 11. října 1962, se stal přelomovým okamžikem v moderních dějinách katolické církve. Vzhledem k významu, který koncil hraje v dějinách, je skoro nemožné jej jen stručně postihnout. Prosím proto laskavého čtenáře, aby následující řádky chápal jako několik poznámek k velkému tématu, které mají zdůraznit specifické rysy koncilu a opravit některá tradovaná klišé.