Synodální proces v církvi se na první pohled může jevit jako činnost s jasným a ohraničeným průběhem a formulovanými výstupy. Avšak při bližším zamyšlení je zřejmé, že jde o přístup ke spiritualitě a křesťanství jako takovému. 

Manželství pro všechny spolehlivě vyvolává bouřlivé diskuze. V následujícím textu bych se chtěl zastavit u tří bodů, jež se mi jeví jako stěžejní, a přitom v debatě v podstatě opomíjené, okrajové. Vysvítá z nich, že manželství pro všechny není jen bouří ve sklenici vody nebo jedno z drobných zastavení na cestě nevyhnutelného pokroku. Dotýkáme se zde základů našich společných životů, tajemství podstaty osobní i politické existence.

Více než 120 kněží a dalších zaměstnanců německé katolické církve se veřejně přihlásilo k tomu, že nejsou heterosexuální. Cílem je změnit pracovní právo. Dnešní zákony totiž německým církvím umožňují, dát někomu výpověď třeba právě kvůli jeho sexuální orientaci. Iniciativa, která je svým rozsahem výjimečná, vydala i následující manifest.

"Léta kolem křtu mě přivedla i k medicíně.  Již před křtem jsem přemýšlel o kněžství, ale medicína mi přišla realističtější a rychle mě okouzlila a pohltila. Myšlenka na kněžství mě ale nikdy neopustila. I když potřebovala dozrát," říka v rozhovoru pro magazín Christnet.eu Martin Moravec, lékář a kněz řádu křížovníků.

Co mají společného židovský anarchistický a skoro (ale ne úplně) ateistický básník František Gellner a ultrakatolický francouzský král Ludvík XV.?