„Pro pozorovatele Vatikánu se nejdiskutovanějším proslovem posledních dnů stala papežova řeč k římské Kurii z 22. prosince,“ píše katolický magazín Crux. V nebývale ostrém projevu nejvyšší představitel katolické církve František obvinil přední kardinály z „terorismu pomluv“, „duchovní Alzheimerovy choroby“ a „závislosti na moci“. Tato tvrdá slova vzbudila velkou pozornost.

V posledních několika dnech žila celá Praha celoevropským ekumenickým setkáním křesťanské mládeže - „poutí důvěry“- organizovanou mezinárodním hnutím Taizé. Této velkorysé akci předcházely mnohotýdenní přípravy. Hlavním oříškem ovšem bylo najít ubytování, resp. ubytovatele pro ty desetitisíce mladých z ciziny.

Bez kulturní otevřenosti by nebyl možný křesťanský universalismus, nebyla by možná inkulturace víry, tedy předávání víry cizím národům za užití jejich kultury a církevní tradice. A co více, bez transcendování sebe sama se každá kultura stává strnulou a spěje ke svému konci. 

Bývalý katolický kněz Jan Jandourek uveřejnil v předvánoční Orientaci obsáhlou stať „Poučení z krize teologie“ (LN 20. prosince 2014). V ní hodnotí stav současné katolické teologie a křesťanstva vůbec a shledává jej neuspokojivým. Rozhodně nechci tvrdit, že křesťanství v České republice zažívá nějaký rozkvět. Chtěl bych ale upozornit ty, kteří mu poněkud předčasně vystavují úmrtní list, že možná nepostřehli určité důležité posuny.

Bratr Alois po každé večerní modlitbě setkání Taizé pronesl krátké slovo k účastníkům. V novoroční promluvě v katedrále sv. Víta, Vojtěcha a Václava se přimlouval za větší eucharistickou pohostinnost nebo respektování sjednocující role římského biskupa.