Co je to církev, čím byla, čím není, čím nemůže být a čím by mohla být, ale není, ať z důvodu lidského nepochopení a nedostatečnosti, nebo z příčin, které doposud – v běhu historického a duchovního vývoje – neznáme a nerozumíme jim. Nakolik je církev obrazem lidských mocenských snah a manipulací a v pozitivním smyslu také snů, nadějí a očekávání? Co by řekl Ježíš o církvi naší doby? Poznal by ji vůbec? A chtěl by v ní žít některý z apoštolů?

To, že se najednou tolik lidí dovolává „křesťanských hodnot“, bude tedy sotva důsledkem náhlého oživení křesťanské víry. Mnohem spíš je pravděpodobné, že se tu s křesťanstvím zachází velice účelově, říká kardinál Vlk v exkluzivním rozhovoru pro Christnet. Vysloví se mj. i ke  kauze arcibiskupa Bezáka či k neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu.

V sobotu 19. listopadu 2016, v předvečer závěru mimořádného svatého roku milosrdenství, jmenoval papež František 17 nových kardinálů. Třináct z nich má právo volit budoucího papeže. Počet kardinálů - volitelů jmenovaných papežem Františkem tím dosáhl čísla 44. Při budoucí volbě papeže budou mít tito "Františkovi kardinálové" významnou roli.

Po okupaci Československa, v srpnu 1968, nastala doba tzv. normalizace, další období, kdy se kostely nestavěly, a to až do sametové revoluce. Poněkud svobodněji mohlo docházet k úpravám interiérů. Připomeňme si proto výtvarníka Miroslava Radu, který od konce šedesátých let navrhl řadu kompletních úprav evangelických chrámů a modliteben nebo pro dané místo realizoval obraz s náboženskou tematikou. 

Nevýrazná většina amerických katolíků (52 % versus 45 %) pomohla Donaldu Trumpovi získat Bílý dům.To je věc, se kterou katolická církev ve Spojených státech bude muset žít. Otázka nyní zní, jak katolická církev na toto politické zemětřesení zareaguje.