Jsem rád, že profesor Sousedík, kterého si už po řadu desetiletí jako člověka, odborníka i pedagoga velmi vážím, pochopil můj kritický příspěvek jako věcné pozvání k dialogu. Také já bych byl nerad, aby se dva jeho žáci, kteří podepsali dokument, osočující papeže Františka z hereze, stali kvůli tomu předmětem jakékoliv šikany a dehonestace – v takovém případě bych se jejich cti a práva vyjádřit  kritiku papežových názorů rozhodně zastal. 

Skutečnost, že se v Církvi v posledních několika desetiletích vyvinulo ideové napětí mezi dvěma směry chápání křesťanské morálky a věrouky, se stává čím dál více všeobecně známou skutečností. Jeden z obou směrů bývá chakterizován jako „konzervativní“, jemu konkurující směr „progresivní“. Názvy nejsou zřejmě zcela výstižné, ale na jménech tak dalece nezáleží. Důležité je, co se jimi rozumí. ..

Občanská společnost byla v období totality rozvrácena, stát vědomě tlačil občany do izolace. S důvěrou bylo možno hovořit pouze s několika nejbližšími. Chceme být opět „proti všem“? Nepoučili jsme se z toho, co se stalo, když zvítězila ideologie, že všichni ti židé/buržousti jsou nebezpeční, zlí a ujídají nám ze společného krajíce?

Evangelický farář, básník a písničkář Svatopluk "Sváťa" Karásek, který dnes 18. října slaví pětasedmdesáté narozeniny, je znám i z působení ve vrcholné politice. Někdejší poslanec a vládní zmocněnec pro lidská práva během života vystřídal řadu profesí, patřil k českému undergroundu, poznal i komunistické vězení a část života prožil ve švýcarském exilu.

Článek Jiřího Fuchse v časopisu Monitor (č. 18, roč. XIV, 2017) „Existuje rozumná alternativa?: Předvolební zamyšlení“ nelze přejít mlčením. Autor tohoto článku se považuje za zástupce rozumu, prozkoumejme tedy jeho článek právě z tohoto pohledu.