Jedním takovým trendem, datujícím se ovšem dlouho před politickou krizí posledních let, je postupný vzestup kandidátů napojených na vlivné evangelikální církve. Nejkřiklavějším příkladem jejich úspěchu se stal v těchto komunálních volbách Marcelo Crivella, zvolený starostou Rio de Janeira.

Michel Faber (1960), spisovatel původem z Nizozemí a žijící ve Skotsku, je přední autor řady celosvětově proslulých knih. Jako poslední titul u nás vyšel román Kniha zvláštních nových věcí. Popisuje setkání misionáře Petera Leigha s mimozemskou civilizací ve vzdálené galaxii, kam je vyslán, aby se staral a potřeby tamního sboru.

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) schválila na návrh arabských zemí rezoluci k památkám ve východním Jeruzalémě, která zcela ignoruje vztah Židů k jejich posvátným místům, mezi něž patří Zeď nářků a Chrámová hora. Stejně je přehlížena i křesťanská tradice spjatá s tímto městem.

Minulý měsíc uplynulo 235. výročí Tolerančního patentu, osvícenského projektu, který umožnil za určitých podmínek existenci menšinových vyznání. Tento počin Josefa II. znamenal ve své době pokrok, přestože katolíci i evangelíci na našem území zažili významnější dokument o svobodě vyznání, kterým byl Rudolfův majestát z roku 1609. V obou případech však šlo především o vztahy v rámci křesťanského náboženství. Mám za to, že myšlenka „tolerance“ má v naší době a v naší části Evropy pořád své místo, a sice vůči náboženstvím, která sem postupně pronikají, aniž by zde měly své historické kořeny.

Již řadu let si stále zřetelněji uvědomuji, že je mezi námi, katolickými křesťany (nechci hovořit o jiných), nesmírně rozšířen hřích proti Božímu přikázání „nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu“ (Ex 20,16).