Existuje vážné riziko, že papež František ztrácí podporu lidí, kteří by rádi viděli, že uspěl a uchránil církev před pádem do rukou těch, kteří se rozhodně postavili proti změnám. Je to důležitý okamžik, protože třiaosmdesátiletý muž naznačuje, že si uvědomuje, že mnoho z těch, kteří nejsilněji věřili v jeho úsilí ve věci církevní reformy, začíná ztrácet iluze.

Následky Bílé hory byly přinejmenším pro „nekatolíky“ (tehdy pro naprostou většinu obyvatel země) katastrofální a jejich „poroba“ trvala nejméně do protestantského patentu v roce 1861 (i když v té době z jistých důvodů už většinu národa netvořili).  Rekatolizace v Čechách, žel, neprobíhala jen přesvědčováním. Misionáři byli ve své misii obětaví, ale ne milosrdní. Kruté tresty za vlastnictví zakázaných knih a nemilosrdné vynucování vyznání víry trvaly celých 160 let až do tzv. Tolerančního patentu.

Z právě vydaného prvního dílu pamětí česko-římského teologa a katolického kněze Karla Skalického (nar. 1934) Vyznání na hraně času a věčnosti: Všechny cesty vedou do Říma vybíráme kapitolu, která popisuje jeho dny po opětovném příjezdu do Vídně. Když z 15. na 16. června roku 1956 přešel s premonstrátským klerikem Vladimírem Pavlem Třebínem (1923‒1994) ilegálně hranici do Rakouska…

V říjnu minulého roku dostal Jiří Kylar dopis od advokáta arcibiskupského úřadu Ronalda Němce. S ultimátem, aby označil všechny jemu známé oběti i pachatele trestných činů v církvi. Později ho kardinál Dominik Duka označil v trestním oznámení za toho, kdo se podílí na  nadržování pachatelům.

Děkuji paní dr. Editě Štěříkové za vyjádřený názor na obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Znám ji jako vynikající znalkyní českého protestantského exilu a její knihy a články jsou velice přínosné. Navzdory tomu s její interpretací významu mariánského sloupu nesouhlasím.