Ve dnech 15.-17. listopadu uspořádala univerzita Notre Dame ve spolupráci s Templetonovou nadací konferenci o přínosu Tomáše Halíka pro současnou teologii a filozofii náboženství. Na této konferenci vystoupila řada významných teologů, filozofů, sociologů,historiků a politologů také z Harvardovy University, Chicago University, Katolické univerzity ve Washingtonu a dalších amerických akademických pracovišť.

Není pochyb, že islámský fundamentalismus je jedním z největších problémů naší doby. Ale stejným problémem je i pravoslavný fundamentalismus, který se k nám šíří zvláště po internetu z Ruska. A problémem je i fundamentalismus katolický, židovský, hinduistický a jakýkoliv jiný. Fundamentalismus je vždycky špatně.

V debatním večeru na Dominikánské 8, který navázal na prezentaci nově vydaných protitotalitních encyklik papežů, se v krystalizované podobě ukázala podoba duševního mechanismu projekce. Totalitní ideologie – to jsou jednoznačně komunismus a nacismus, v dnešní době pak gender ideologie a homosexualismus. O totalitárních tendencích i realizovaných totalitách křesťanů však zmínka nepadla – neboť totalitáři jsou všichni (ti „oni“ ve světě), kromě nás.

Osudné 11. září 2001 se stalo v mnoha ohledech přelomovým momentem. Představovalo probuzení ze snu o demokratické budoucnosti. Nevím, jak se budou o dnešní době učit generace po nás, ale nejspíše nebudu daleko od pravdy, když zde napíši, že jím začalo 21. století.

Jestliže je cílem teroristů rozsévat strach a nutit lidi ke změně jejich každodenních rutin, pak by naší reakcí na násilné činy v naší blízkosti neměly být vystrašené akce, které se snaží navodit pocit falešného bezpečí nebo stav trvalého ozbrojeného konfliktu. Takovým přístupem bychom s teroristy spolupracovali na dosažení jejich záměrů. Spíše bychom se měli vážně zabývat vlastními strachy a tím, jak zvyšují pravděpodobnost opakování podobných násilných aktů.