Papež Benedikt XVI. dnes zahajuje osmidenní cestu do oblasti Blízkého východu, která ho zavede do Jordánska, Izraele a Palestiny. Kromě míst spjatých s křesťanskou tradicí navštíví ve dnech 8. až 15. května i jeruzalémský památník obětí holokaustu Vad Jašem, mešitu muslimského Skalního dómu a rovněž palestinský uprchlický tábor. Cestě, jež má přispět k posílení vztahů křesťanů s muslimy a židy, přikládá Vatikán mimořádný význam a sám papež ji označuje za "pouť míru".

Zfanatizované veřejné mínění a štvavá mediální kampaň provázely před 110 lety proces, který skončil podle historiků justičním omylem. Aféra známá jako hilsneriáda se začala odvíjet od vraždy Anežky Hrůzové, jež se udála 29. března 1899 v Polné u Jihlavy a za niž byl bez přímých důkazů odsouzen k smrti žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu bojoval tehdy i Tomáš Garrigue Masaryk, který nakonec pomohl ke zmírnění Hilsnerova trestu. Po 19 letech ve vězení za vraždu, která dosud nebyla objasněna, dostal Hilsner císařskou milost, ale rehabilitován nikdy nebyl .

Papež Benedikt XVI. při tradičním nedělním velikonočním požehnání Urbi et orbi hovořil k tisícům shromážděných věřících z centrální lodžie vatikánské baziliky. Jak velí tradice, žehnal světu v desítkách jazyků, včetně češtiny. Dále využil této příležitosti k tomu, aby vyzval k míru na Blízkém východě a v Africe a vyjádřil podporu všem lidem postiženým zemětřesením, zejména těžce zkoušenému středoitalskému kraji Abruzzo.