Katolická charismatická konference na svém pomyslném narozeninovém dortu sfoukla už třicet svíček. Vyrostla z plenek i z dětských střevíčků a oslavila krásné kulaté jubileum mladého dospělého věku. Před třinácti lety jí poprvé otevřelo své brány brněnské Výstaviště a od té doby se tam každoročně vrací. Vyrostla nám totiž natolik, že by se pro ni už jen těžko hledaly jiné prostory. Zájem stoupá každým rokem, letos bylo registrováno rekordních 8120 účastníků.

Vidíme-li, jak velké množství křesťanů je schopno uvěřit falešným zprávám, nesmyslům a vyloženým lžím, měli bychom si položit otázku, jak je to s kvalitou našeho postoje k pramenům víry, a tedy k depositu fidei (tomu, co nám bylo předáno ve víře) – Písmu svatému a (apoštolské) Tradici, v širším smyslu pak ke svátostem, spisům církevních otců, životopisům svatých, pokladu církevní modlitby a bohoslužby, které se završují v Krédu čili Vyznání víry. 

Agnosticismus je doktrína, že lidé nemohou vědět o existenci čehokoli, co je mimo jevy získané z vlastní zkušenosti. Někdy se zaměňuje se skepticismem, což je poněkud zkreslující užití tohoto pojmu. Agnosticismus je stydlivý ateismus, tvrdil Bedřich Engels.

Jsme dětmi těch, kteří v této době rozhodovali a jednali, a nikdo z nás neví, na čí straně stáli jeho předci. Jedině objektivita, pravda, tolerance a úcta k druhému jsou cestou do budoucnosti, zvláště pak v situaci, kdy naše země stojí na křižovatce, kdy se potácí ve složitých vnitřních napětích a kdy nezná z tohoto bábelu cestu.

Prof. Eberhard Tiefensee  je filozof a katolický teolog. Je předním německým odborníkem na filozofii náboženství v sekulární a postsekulární společnosti. Jeho dlouhodobý zájem představuje tzv. homo areligiosus, tedy nábožensky indiferentní člověk, pro kterého už náboženství nepředstavuje ani onu znepokojující otázku, jak tomu bylo ještě v nedávné minulosti. O něm pojednává následující rozhovor.