Každoroční účast politiků na Národní svatováclavské pouti je předmětem kritiky, neboť spíše než příkladným modelem kooperace mezi státní a církevní mocí je jen ukázkou zneužívání bohoslužebného slavení k dílčím politickým účelům.

Přesně před osmi sty lety oficiálně vznikl Řád bratří kazatelů (Ordo Fratrum Praedicatorum), jehož příslušníci bývají podle svého zakladatele nazýváni též dominikáni. Svatý Dominik, civilním jménem Domingo de Guzmán, ve skutečnosti nový řád založil již v roce 1215, ale až o rok později se mu dostalo schválení od papeže Honoria III.

Těch téměř třicet kapitol Heryánových setkávání, meditací a biblických exegezí vás zasáhne a možná i promění. Autor se v nich nestylizuje do role kazatele nebo vědce. Vzletné způsoby projevu jsou mu cizí. Vypráví tak, jako by mluvil se svým kamarádem v tramvaji, na fakultě nebo cestou na bohoslužbu. 

Více než pět set představitelů různých náboženských tradic a na dvanáct tisíc účastníků se sjelo do Assisi na mezináboženské setkání, které od neděle do úterý pořádala komunita Sant´ Egidio ve spolupráci se zdejší diecézí a františkánskou rodinou. Setkání neslo název „Žízeň po pokoji. Náboženství a kultury v dialogu.“

Když jsem se narodil, patřila k nějaké církvi naprostá většina Čechů. Dnes je to přes deset procent. Nejde o to, že by lidé vědomě vystoupili. Většina křesťanů v složité době neuměla předat svou víru další generaci, nebo ji neuměla uchovat po přechodu z venkova do města.