Návštěva papeže Františka ve Švédsku a první společná připomínka reformace nepochybně patří k významným ekumenickým událostem. Generální tajemník Světového luterského svazu Martin Junge ji označil za „ekumenický milník“, předseda papežské rady pro jednotu kardinál Kurt Koch za „nový začátek“. Emeritní pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk mluvil o zázraku. Osobně bych význam této akce hodnotil poněkud střízlivěji.

Jedním takovým trendem, datujícím se ovšem dlouho před politickou krizí posledních let, je postupný vzestup kandidátů napojených na vlivné evangelikální církve. Nejkřiklavějším příkladem jejich úspěchu se stal v těchto komunálních volbách Marcelo Crivella, zvolený starostou Rio de Janeira.

Michel Faber (1960), spisovatel původem z Nizozemí a žijící ve Skotsku, je přední autor řady celosvětově proslulých knih. Jako poslední titul u nás vyšel román Kniha zvláštních nových věcí. Popisuje setkání misionáře Petera Leigha s mimozemskou civilizací ve vzdálené galaxii, kam je vyslán, aby se staral a potřeby tamního sboru.

Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) schválila na návrh arabských zemí rezoluci k památkám ve východním Jeruzalémě, která zcela ignoruje vztah Židů k jejich posvátným místům, mezi něž patří Zeď nářků a Chrámová hora. Stejně je přehlížena i křesťanská tradice spjatá s tímto městem.

Minulý měsíc uplynulo 235. výročí Tolerančního patentu, osvícenského projektu, který umožnil za určitých podmínek existenci menšinových vyznání. Tento počin Josefa II. znamenal ve své době pokrok, přestože katolíci i evangelíci na našem území zažili významnější dokument o svobodě vyznání, kterým byl Rudolfův majestát z roku 1609. V obou případech však šlo především o vztahy v rámci křesťanského náboženství. Mám za to, že myšlenka „tolerance“ má v naší době a v naší části Evropy pořád své místo, a sice vůči náboženstvím, která sem postupně pronikají, aniž by zde měly své historické kořeny.